Včelí jed
Včelí jed
Je výměškem jedové žlázy dělnic ,shromážděný v jedovém váčku žihadlového aparátu. Jed se používá ve farmaceutickém průmyslu k léčbě revmatu a svalových potížích.Hlavním ůkolem je obrana včelstva před vetřelci. Jedový aparát je umístěn v zadečku včely. Při bodnutí žihadla do pružné tkáňe dojde k zaseknutí žihala pomocí zpětného háčku a k následnému vytrhnutí ústrojí s jedovým váčkem. Včela pomalu potom hyne. Včelí jed je bezbarvá kapalina charakteristické vůně a kyselé chuti. Po vysušení je bílá, krystalická látka. Odolná proti působením, až do teploty 100 C. Molekulární obsah včelího jedu je velice dobře znám a je velice složitý. Obsahuje histamin, dopamin , noradrenalin a tyto látky se řádí mezi biogenní aminy , které fyziologicky řádíme mezi hormony, ale včelím jedu maskován fyziologickým působením biologicky aktivních peptidů a bílkovin. Dalším prvkem je polypeptid mellitin, který požkozuje červené a bílé krvinky, tím že snižuje povrchové napětí a narušuje buňěčné membrány. Mezi další peptid patří Apamin, který působi na nervovou soustavu a MCD na imunitu organismu. Fosfolipáza A i B je hydrolytický enzym, který způsobuje mimo jiné i hemolýzu červených krvinek. Všechny tyto šložky včelího jedu na sebe působí a v místě vpichu vyvolávají zánětlivý proces. Pozorujeme zarudnutí pokožky , otok, cítíme bolest a snižuje krevní tlak. Ve vyšších dávkách má vliv na dýchání a nervový systém. Získávání včelího jedu je ve formě včelích žihadel pomocí odběrných podložek do, kterých pouštíme pulsující napětí. Odběr trvá 20 - 30 minut. K získání 1g žihadel je třeba 0,29 kg včel